O české středověké šlechtě toho mnoho nevíme. Kronikáři se zaměřovali především na vládnoucí větev Přemyslovců. Jednou z velmi zajímavých osobností dvanáctého století je blahoslavený Hroznata.

Jedná se o šlechtice, který se narodil zhruba v roce 1160, někteří historikové uvádějí o deset let později. Jeho otec se jmenoval Sezima a sloužil jako číšník u královny Judity (té, která nechala vystavět první kamenný most v Praze) a Dobroslavy, která pocházela ze slavného českého rodu Drslaviců.

Kvůli předčasné smrti otce byl vychováván u své sestry Vojslavy v Krakově. Hroznata po návratu zpět do Čech se brzy oženil. Byl činný na knížecím dvoře a jeho kariéra stoupala. Také jeho poddaní ho milovali, protože byl ke svému lidu laskavý a štědrý. Osud k němu nebyl příliš dlouho laskavý, protože mu zemřela manželka i syn.

Hroznata se tedy obrátil k nadpozemským záležitostem. Rozhodl se vyrazit na třetí křížovou výpravu. Ovšem už v průběhu cesty u něj nastalo velké rozčarování. Zjistil, že vojsko je neorganizované, motivace chybí a začal pochybovat o smysluplnosti této cesty. Nakonec se rozhodl vrátit zpět na své panství. O jeho prozíravosti svědčí fakt, že třetí křížová výprava skončila strašným fiaskem.

Výměnou za neuskutečněnou cestu se rozhodl založit klášter premonstrátů na svém panství v Teplé a o pár let později také pro sestry premonstrátky v Chotěšově. On sám se stal řeholníkem ve svém nově zvoleném tepelském klášteře.

Osud mu určil mučednickou smrt. Jednoho dne jej zajali neznámí muži z Německa a odvlekli ho do vězení. Požadovali zaplatit za něj velmi tučné výkupné. Požadované výkupné se nepodařilo dodat včas a Hroznata je popraven.

Jako blahoslavený je uctíván od roku 1897 a o sto let později se stává patronem nově vzniklé Plzeňské diecéze. Klášter v Teplé dodnes působí a patří mezi národní kulturní památky.